Chytré hodinky v roce 2015

Pojem chytré hodinky je dost nejednoznačný. Používá se už více než deset let a každým rokem se jeho význam alespoň částečně změnil a mění. Od chytrých “digitálek”, které dokáží určit tlak vzduchu a nadmořskou výšku, jsme se postupnými kroky dostali až do pozice zařízení, jež jsou funkčně na stejné úrovni jako současné chytré telefony.

Skloubí v sobě nespočet senzorů měřící vaši aktuální aktivitu a díky propojení se smartphonem mají rovněž přístup k internetu. V tom ale také tkví jeden z největších problémů. Bez připojeného mobilu zvládají chytré hodinky (tzv. smartwatch) slabou polovinu funkcí, na které lákají. Ano, Samsung sice přišel s modelem, který nabízel mimo jiné i slot pro SIM kartu a díky tomu jste mohli chytrými hodinkami doslova nahradit svůj mobil. Jejich používání ale není stejně pohodlné a zkuste si jen představit, jak špatně by se vám četly delší články a o sledování videí na YouTube ani nemluvě.

Díky tomu se více prosadila idea “prodloužené ruky”. To ve zkratce znamená, že smartwatch si nekladou za cíl nahradit současné smartphony, nýbrž je doplnit. Díky široké škále senzorů, hlasovému ovládání a připojenému mobilu skrze Bluetooth jsou dokonalými doplňky, díky nimž si často můžete ušetřit lovení smartphonu v kapse.

Jejich funkčnost je ale s ohledem na malý displej a jednoduché ovládání gesty omezená. Nejlépe zvládají přijímaní notifikací a následné diktování odpovědi na maily nebo SMS zprávy. Důležitou složkou jsou i fitness aplikace spojené do jednoho společného místa, na kterém najdete průběžnou tepovou frekvenci, počet zvládnutých kroků anebo také čas, který jste pohybem strávili. To pochopitelně nenechává klidné specializované firmy jako Fitbit, jejíž fitness náramky existují už několik let a zvládají svým způsobem totéž, jen neumí nic dalšího.

Napříč tomu z chytrých hodinek si můžete koupit SMS jízdenku, zaplatit s nimi bezkontaktně v obchodě nebo se jimi nechat navigovat. K drtivé většině funkcí ale potřebuje i internet, který má obstarat přes Bluetooth připojený smartphone. Chytré hodinky tak zcela splňují definici pro Internet of things – tedy věcí, které díky připojení k internetu zvládnou často až nepředstavitelné věci.

Google, Apple a Pebble

Několik let se ovšem čekalo na někoho, kdo by zvládl všechny funkce spojit do jednoho ekosystému. Převratný krok se očekával tradičně od Applu, který měl přijít s revolučním řešením pro všechny. Dokonale jej ale předehnal Google, který v první polovině roku ukázal a poté taky uvedl do prodeje své první chytré hodinky s platformou Android Wear. Ta v sobě spojuje všechny již zmíněné funkce. Díky univerzálnosti ji ale mohou použít všichni výrobci hardwaru, aniž by se museli starat o vývoj vlastního prostředí a systému.

Na podzim se svým řešením přišel Apple, který bohužel nenaplnil obrovská očekávání a funkcemi i možnostmi jen dohnal konkurenci. Jeho chytré hodinky se do prodeje dostanou až na začátku letošního dubna a cílí primárně na nejbohatší část svých uživatelů. Nejlevnější varianta se pohybuje okolo 11 tisíc korun a i zde bude nejrozumnější, když si zájemci počkají na druhou generaci, která často většinu prvních bolístek řeší.

Firmou odlišnou ve všech směrech je Pebble. Vznikla díky veřejné sbírce na Kickstarteru před třemi lety a od té doby se přetransformovala do dospělé společnosti, jež vyvíjí chytré hodinky jinak. Místo standardního displeje sází na elektronický inkoust známý z čteček knih, což má za důsledek razantní zvýšení výdrže na jedno nabití. Konkurence je schopna běžně nabídnout jeden pracovní den, přičemž Pebble až týden. Jejich úspěch pokračuje i po představení Apple Watch, kdy další kampani na Kickstaru přibylo pár hodin po jablečné keynote na 250 tisíc korun. I z toho je zřejmé, že Apple nedokázal nadchnout a mnozí dali raději přednost nové generaci úsporných Pebble s barevným e-ink displejem. A navíc jsou o celé 4 tisíce přístupnější.

Teprve na začátku

Pravdou však je, že celý segment se současnou generací chytrých hodinek je teprve na začátku. Trh už ale naštěstí nepřipomíná divoký západ a díky vstupu Googlu a Applu se konečně podařilo standardizovat softwarové zázemí. Nejvíce to vítají vývojáři, kteří už nemusí složitě řešit, pro jaký model aplikace vzniká. Situace blízce připomíná doby, kdy vznikal App Store nebo Google Play Store (tehdy ještě Android Market). Na závěr ze všeho nejlépe vyjde uživatel, který si stáhne jednu aplikaci a nebude muset dále řešit, jestli si ji bude moci nainstalovat také do hodinek od LG nebo HTC.

Jsme ale teprve na začátku a smartwatch jsou i nadále věcí především pro technologické nadšence. Není pochyb, že by se jejich filosofie časem uchytila také mezi běžnými uživateli, rozhodně to však nebude již v tomto roce a mnohem pravděpodobněji se jeví až druhá polovina toho příštího, kdy se objeví více levných čínských výrobců a také druhá generace Apple Watch.