Velká data jako budoucnost lidstva?

Velká data (anglicky Big data) jsou hlavním tématem uplynulých let a jejich fenomén jen tak neopadne. Již dnes se s nimi potkáváme v každodenním životě, do podvědomí běžných lidí se však stále nedostala. Big data vznikla z obsáhlých statistik a databází, na které se začátkem nového tisíciletí začaly aplikovat algoritmy a matematické vzorce. Cíl byl jednoduchý, zanalyzovat chování masy uživatelů a na základě výsledků zefektivnit chod různých marketingových procesů – primárně reklamy a prodejních akcí.

Díky stále rostoucímu výpočetnímu výkonu rostla také rychlost analýz a zpracovávání dat. To datovým expertům umožnilo jít mnohem více do hloubky a tím zacílení a predikce ještě zpřesnit. Tento přístup se nebývale rychle ujal i v jinak zkostnatělých korporacích, které jsou povětšinou k přijímání novinek skeptické. Big data však mají jasné výsledky a jen pro představu, při současném postupu u call center je zacílení na správného klienta okolo 20 procent, přičemž při použití algoritmů a umělé inteligence se dostávám k téměř čtyřnásobku.

V roce 2014 už ale nejde jen o prodej a reklamy, do hry se pustily také banky, aerolinky, ropné společnosti a další. Datoví analytici s nadsázkou říkají, že se o tuto zcela novou rovinu byznysu začíná zajímat každý, kdo chce i za dalších 10 let vydělávat. Na tomto názoru je bezesporu část pravdy. Už jen proto, že Big data nás obklopují a každý den jich přibývá, jejich tvorba nás přitom nic zásadního nestojí. Data jsou zkrátka všude a hlavní snahou je jejich správné sesbírání a následná efektivní analýza.

Celé 20. století byly odhady tvořeny na základě reprezentativního vzorku populace. Díky tomu vznikala jistá statistická chyba, která s postupem času a technologií stále klesala. Při použití Big data se ale již nemusíme spokojit jen se vzorkem, avšak můžeme zanalyzovat názory a postoje milionů lidí. To se nyní experimentálně děje například ve Spojených státech, kde jsou podle naladění obyvatel Chicaga rozmisťovány policejní hlídky (údaje jsou získávány z Twitteru). Ze začátku šlo o projekt podivínů, o který tamní úřady nejevily příliš velký zájem. Díky němu se však podařilo výrazně ovlivnit kriminalitu a s využitím Big data se počítá i v ostatních částech městské správy.

To se ale už dostáváme do specifického odvětví s názvem Smart cities. Pokud ovládáte angličtinu, asi jste si přeložili, že jde o projekt chytrých měst. Filosofie je vlastně vcelku prostá. Dennodenně se městem pohybují lidé, auta, vozidla hromadné dopravy a svým způsobem jej část populace ovlivňuje. Nyní přicházejí metody, které dokáží analyzovat dopravu, čerpání teplé vody, vytížení zdravotnických budov atd.. V minulosti se nám tato data dařilo získat s měsíčním a v lepším případě týdenním zpožděním. Díky pokroku technologií a výpočetního výkonu se nám však dnes daří výsledky analýz spočítat v reálném čase. To taky znamená, že současnou situaci můžeme aktivně ovlivňovat a efektivně na ni reagovat.

Není to hudba vzdálené budoucnosti a s něčím takovým velmi aktivně pracují ve Velké Británii, kde se všechny tyto nové technologie snaží testovat na pilotním projektu Connected Liverpool. Jeho cílem je získat co možná nejvíce dat a v reálném čase je přetransformovat na open data, tzn. poskytovat je vývojářům třetích stran. Ti díky nim mohou tvořit desítky aplikací, ať už pro běžné uživatele nebo pro administrativní účely a napomoct tak místní infrastruktuře.

S tvorbou ovšem přichází také odpovědnost a je více než jisté, že s rostoucím výpočetním výkonem a ještě rychlejší analýzou velkých dat budeme schopni částečně předvídat budoucnost. To se děje částečně už nyní, jak jsem se zmiňoval před chvílí, u snižování kriminality. Stále však jde o krátkodobou predikci a u analýz sahajíc dále do budoucna strmě klesá přesnost výsledků, ke kterým v závěru ani nemusí dojít.

Ještě problematičtější je to u predikcí, které jsou z velké části založeny na nezávislé mysli sledovaných a ne na jejich potřebách. Pokud se totiž snažíte sledovat něco takového, lidé při vašem odhalení své chování změní a vaše analýzy jsou k ničemu. Kterákoliv predikce a předvídání budoucnosti onu budoucnost zkrátka ovlivní.

Ti největší optimisté se nebojí tvrdit, že nástup velkých dat je stejným historickým milníkem jako začátek elektrifikace. V zásadě pod tím můžeme chápat, že jejich správné používání a analýza dokáže kompletně proměnit život každého z nás. Rovněž se předpokládá, že velkým datům se podaří zásadně proměnit základy ekonomiky a přinést celou řadu nových pracovních příležitostí. Stejně tak díky nim ale několik desítek z nich zanikne. Právě proto se o jejich budoucnost začínají zajímat západní vlády v čele se Spojenými státy nebo Velkou Británií. Startovní pozice je pro všechny stejná a jen záleží, jak rychle se podaří daným trhům přistoupit na nová pravidla a díky tomu být v následujících desetiletích lídrem světové ekonomiky.

 

Další sítě

Marek Přidal

Pisálek, který píše to, co si myslí a nezatěžuje se zbytečnými konvencemi. Jeho krátké myšlenky si můžete přečíst dennodenně na Twitteru nebo párkrát do týdne na Google+.

marek.pridal@netovinky.com
Další sítě