Jak jsem objevil kouzelný svět jménem CyanogenMod

Na téma neoficiálních ROM už toho bylo napsáno převelice. Stačí trochu zabrouzdat na internetu a hned se člověk dostane do obrazu, o co jde a jak si takovou ROM nainstalovat včetně doprovodných zákroků do zařízení.

cyanogenmod

V tomto článku se budu snažit sdělit své zkušenosti z používání CyanogenModu. Jen na začátek předešlu, že jsem si od toho příliš nesliboval, ale nakonec jsem velice příjemně překvapen a ničeho nelituji, spíše naopak.

Ještě nedávno jsem i já patřil k těm, kteří příliš neoficiální ROM neuznávají a berou je jako rozmazlenost uživatelů nespokojených se systémem od výrobce. Jenomže před pouhými několika málo dny jsem názor radikálně změnil. Abych se přiznal, tak jsem se dříve ani o softwarové změny v zařízeních s Androidem nezajímal, zkrátka nebyl důvod, protože nevyhovující vzhled se dá změnit velice jednoduše instalací nějakého launcheru z obchodu Play a jiné potíže jsem nezaznamenával.

To by se mi ale nesmělo stát, že se do mých spárů dostane Samsung Galaxy Tab 2 7.0 P3110 bez záruky a budu ho mít především „na hraní“ a zkoušení různých s prominutím „volovinek“. Už dlouho nejsem zastáncem TouchWizu od Samsungu, ale dá se obejít již zmíněným launcherem. Jako klasicky jsem si nainstaloval nějaké hry (i ty náročnější jako Real Racing 3 a TrainZ simulator) a začal zkoušet. Krom her a aplikací do tabletu „vlétlo“ také pár písniček atd. Už při pokusu o instalaci Real Racing 3 jsem narazil na problém – tablet není oficiálně podporován, takže přes obchod Play si RR3 určitě nestáhnete.

Instalaci jsem tedy provedl díky stažení instalační apk z internetu a neohroženě se vrhl na stahování dodatečných dat. Po stažení dat se spustila hra a hned se mi něco nezdálo. Zaprvé byl zvuk silnější v levém reproduktoru/sluchátku (následně ověřeno i při poslechu hudby, sledování filmů atd.), zároveň bylo stínování aut velice nepřirozené – očividně chybné. Dále jsem nebyl přímo spokojený s procesorem, protože díky jeho taktu 1008 MHz a dvěma jádrům se nepřijatelně sekala hra TrainZ simulator, kterou mám poměrně rád a patří k těm hrám, které na zařízeních testuji.

Operační systém jako takový je kapitola sama o sobě. Chvíli jsem si vyzkoušel Android 4.0, následně po oficiálním updatu na Android 4.1 jsem používal Jellybean, takže jsem měl možnost jej trochu hlouběji prozkoumat.

K rootu, nahrání neoficiální ROM a kernelu mě nakonec dovedla myšlenka přetaktování. Na internetu jsme našel, že je tablet schopen provozu s taktem 1350 MHz, v některých případech i vyšším. Po na mé poměry nečekaně krátkém váhání jsem se rozhodl, že se do akce pustím ať to stojí, co to stojí, a že „Z té do tmava zbarvené placky přece musím vymáčknout víc.“ :-). Mou krasojízdu jsem zahájil rootem, který je pěkně ukázaný na mnoha videích na YouTube. Jako ROM jsem si vybral CyanogenMod 10.1.2, čili stabilní verzi. Chvíli jsem zkoušel i CM 10.1.3 RC2, ale objevovaly se drobné nedodělky jako nefunkční fotoaparát, takže jsem zůstal u ověřené a stabilní verze 10.1.2.

CyanogenMod 10.1.2 je postaven na Androidu 4.2.2, takže oproti originální ROM od Samsungu je to pokrok, i když už se pomalu uvolňovala tato verze systému i přímo od výrobce. Instalace probíhala velice jednoduchou cestou díky ROM Manageru – aplikace z obchodu Play. Zde se provede flash CWM na Clockwork a dále si člověk ze seznamu vybere příslušnou ROM ke stažení, kterou program automaticky stáhne, na přání zákazníka zazálohuje starou ROM, a spustí instalaci (doporučuji před stažením zaškrtnout také stažení Google Apps).

Po chvíli nedočkavého podupávání se na displeji tabletu objevil nápis CyanogenMod a to už jsem věděl, že mám vyhráno. Jako poslední věc jsem stáhl a nainstaloval dodatečný Kernel blackhawk next 3.0.41. Tento kernel umožňuje dualboot a mnoho dalších vymožeností, mně šlo pouze o možnost přetaktování procesoru, což se úspěšně podařilo.

Takt se zvýšil o cca 34 % na 1350 MHz, kde je systém pořád stabilní, ale na aplikacích je takt znát. Real Racing 3 už má textury tak, jak mají být (možná, že je to i díky samotného systému ne pouze přetaktování). TrainZ simulator funguje s pořád znatelnými zpomaleními, ale už jsme se dostali daleko za hranici vhodné pro hraní. Celkově je svižnější chod i bez změny taktu znát na samotných odezvách i v menu, na výchozích obrazovkách a podobně. Jako třešnička na dortu bylo napravení zvuku, kde jsem očekával, že je špatný hardware v tabletu, ale on to byl softwarový problém.

Jako poslední zkrášlení jsem z obchodu Play stáhl aplikaci full!screen, která napomůže se skrytím systémových lišt, což je v případě 7″ tabletu opravdu užitečná funkce na zvětšení už tak ne příliš rozměrné zobrazovací plochy.

Nyní se tedy kochám vzhledem čistého Androidu se svižností a výkonem pro Galaxy Tab 2 7.0 nevídaným. Zároveň přibyly vymoženosti Androidu 4.2.2 jako více uživatelů, widgety na zamykací ploše a spousta dalšího.

Na závěr snad jen dodám doporučení. Opravdu se vyplatí trocha šťourání v zařízení a je ihned jako znovuzrozený. Samozřejmě buďte při každém podobném softwarovém zásahu maximálně obezřetní a opatrní, vše děláte na vlastní nebezpečí a přicházíte o záruku. Pokud si nebudete s něčím vědět rady, neváhejte se zeptat zde pod článkem, nebo nějakého známého ve svém okolí, který už s něčím podobným má vlastní zkušenosti.

Později s přibývajícím časem budou přibývat mé další poznatky s CM, proto čtěte Netovinky a „Buďte v obraze“.

Martin Filák
Další sítě

Martin Filák

Polopasivní fanoušek především "Cupertinských Jablíček", který se však snaží na všechno dívat z více pohledů, tudíž se neřadí mezi "iOvce" a bere vše reálně. Nezatracuje žádnou platformu, jen má k některým blíže.
Martin Filák
Další sítě

Latest posts by Martin Filák (see all)